MENU Kontakt

REKUPERACE TEPLA


Jak větrat v moderním úsporném domě? Jak si vybrat rekuperační jednotku?

Jedním z hlavních kritérií při návrhu moderního domu je v současnosti energetická úspornost, zejména kvůli vysoké ceně dodávek energií. Jako vhodný podklad pro rozhodování může posloužit Průkaz energetické náročnosti budov (PENB), který je dnes nedílnou součástí moderní výstavby. Vhodně navržený, postavený a osazený větrací systém je bezesporu přínosnou investicí pro úsporu energie. Aby byl dům energeticky co nejúspornější, je třeba ho pečlivě utěsnit, abychom neztráceli cenné teplo. V takto uzavřené budově se však zcela logicky objevuje zvýšený výskyt škodlivého CO2, který ve větším množství může způsobit bolení hlavy nebo nadbytečnou únavu. Samozřejmě lze větrat nárazově okny, tím ale vznikají velké tepelné ztráty a dům přichází o svou úspornost. Stále provětrávaný dům je tedy přínosný nejen z ekonomického a ekologického hlediska, ale i ze zdravotních důvodů.

Jak větrání s rekuperací tepla v domě funguje?

Zjednodušeně řečeno, odpadní vzduch z interiéru domu předává své teplo přes vnitřní stěnu výměníku a tím ohřívá chladnější přívodní vzduch z venkovního prostředí (podrobnosti níže). Málo známým, avšak nepopíratelným faktem je, že vnitřní prostředí budov bývá 4-6x víc znečištěno než venkovní prostor. Tudíž je nutné větrat nejen často, ale také intenzivně.

Při výběru správného větracího systému lze vycházet z prvního požadavku, a sice maximálního objemu vzduchu, který dokáže provětrat celý dům. Dnes již existuje automaticky řízené větrání i způsob, kterým lze větrat i větší domy s pomocí menších rekuperačních jednotek. Jedná se o tzv. zónové větrání. Shrneme–li předchozí předpoklady, lze konstatovat, že nejčastěji prodávanými jednotkami jsou ty o výkonu 300 m3/h.

Co všechno by měl výměník vlastně „vracet“? Dnes je možné vrátit nejen teplo, ale i vlhko. I zde je možné vybrat ze dvou způsobů přenosů vlhka. Jeden je na principu membrány, kdy výrobce udává životnost 8 let a je potřeba vzít do úvahy i v čase klesající účinnost přenosu tepla. Zpětný zisk vlhka ocení všichni ti, kdo trpí přesušováním objektu. Tento výměník může fungovat bez předehřevu až do venkovní teploty -8°C. Předehřev přiváděného vzduchu je velmi podstatným prvkem v provozu rekuperačních jednotek a hlavně větracího systému jako celku. Opatření proti zámrazu kondenzátu a následného vyřazení rekuperační jednotky z provozu, nebo dokonce jejího poškození, je také několik druhů. Nejhorším způsobem, z pohledu požadavku na výměnu vzduchu, je cokoli, co způsobuje podtlak v domě, nebo dokonce vypnutí systému. V současné době je žádoucí používat velice úsporné samoregulační elektrické PTC články, které s velmi malou spotřebou - tedy minimálními provozními náklady, dokáží zajistit zimní provoz deskového výměníku a řízeného větrání jako celku bez přerušení provozu i v mrazech. Samotné pořízení samoregulačního předehřevu se nepohybuje v řádech desítek tisíc korun, jako například dříve tak hojně doporučované zemní výměníky (jejichž přínos pro chlazení objektu je spíše diskutabilní).

A co motory? Ventilátory, jejich pořizovací cena, tichost a úspornost je alfou a omegou provozu rekuperačních jednotek. Do kvalitních rekuperačních jednotek se obvykle používají EC radiální motory od EBM Papst.

Dalším faktorem, který ovlivní jak investiční tak i provozní náklady, je řízení celého systému. Nedílnou součástí řízeného větrání je správné seřízení nejen samotného větracího systému, ale i jeho kompatibilita s dalším technickým zařízením, jako je např. topení. Dnes je již zcela běžné propojení s dohřevem pomocí elektrického či vodního ohřívače, napojení na zemní výměník nebo rozvod tepla od krbu. Velký vliv na seřízení a řízení systému má rovněž způsob užívání celého objektu. Při návrhu vhodného typu řízeného větrání je třeba dát pozor na některá úskalí, kterými je zejména přenos hluku, přesušování objektu nebo nevhodné umístění vyústek. Tyto faktory mohou velmi silně ovlivňovat nejen cenu větracího systému, ale i komfort uživatele. Proto je vhodná konzultace s odborníkem či zkušeným projektantem. Je třeba si uvědomit, že větraní se zpětným ziskem tepla a vlhka, neplní stejnou funkci jako topení či klimatizace. Dnes je nejběžnější užití větracího systému s bypassovou klapkou, u které nelze očekávat ochlazení v řádu stupňů ani hodin, jedná se hlavně o přívod čerstvého vzduchu a odvod odpadního bez výměny tepla. Lze tedy říci, že použití rekuperace a bypassu, při správném nastavení, výrazně zvyšuje komfort uživatele, přivádí čerstvý vzduch a chrání před hlukem a horkem.

Druhou částí je řízení provozu větrání. Ideální je větrat objekt dle skutečných potřeb jeho obyvatel. Každé nadbytečné větrání způsobuje tepelné ztráty a tím pádem i ztráty finanční. Z tohoto důvodu je dnes standardem větrání s časovými režimy, intenzivní provětrání spojené s provozem v koupelnách a WC, větrání řízené přes čidla CO2 či relativní vlhkosti. Je však logické, že tyto doplňky prodražují investici do rekuperace, proto je potřeba správně promyslet a zhodnotit jejich počet a využití. I tato čidla je nutno kalibrovat, ale při správném nastavení významně přispívají k úspoře peněz i energií.


Kde všude je vhodné systém větrání s rekuperací instalovat?

Základním principem řízeného větrání, jak je již popsáno výše, je přivést do domu čerstvý vzduch, který se přes stěny rekuperačního výměníku ohřeje od odpadního vzduchu a následně je rozveden do obytných místností. A naopak, odpadní vzduch je odsáván z koupelen, WC a kuchyně, ve výměníku odevzdá své teplo a společně s vodní párou, CO2 a dalšími škodlivinami je odváděn přes fasádu ven z domu. Tento proces se neustále opakuje.

Je tedy potřeba zajistit dva prostupy skrze fasádu domu, dostatečný prostor pro rekuperační jednotku a dále zajistit místo pro rozvod vzduchovodů buď ve stropě, nebo v podlaze prvního nadzemního podlaží.

Ventily, kterými je přiváděn a odváděn vzduch z a do místností, mohou být vyrobeny z různých materiálů a plní i funkci směrovačů proudění a částečné regulace. Výběr je veliký a je na každém zákazníkovi, jaký vzhled si vybere. Ventily není potřeba nijak výrazně ošetřovat, stačí je občas otřít teplou vodou a případně vyluxovat okolí od prachu, který se může např. při nedostatečné péči o filtry usazovat v těsném okolí ventilů.

Obecně platí, že údržba systému je poměrně jednoduchá. Stačí včas vyměňovat filtry ve frekvenci, která je závislá na vnějším prostředí domu. Obvyklá frekvence je jednou za 2-6 měsíců. Filtry se dodávají různé od prachových, přes pylové, až k tzv. Carbo, které zachycují (podobně jako filtry do digestoře) pachy.

  • Řízené větrání s rekuperací je ideální pomocník pro každého kdo potřebuje:
  • Vyřešit problém s vlhkostí v domě;
  • Minimalizovat koncentraci radonu;
  • Minimalizovat prašnost či hluk z okolí; a
  • Snížit tepelnou náročnost objektu.

Prohlédněte si obrázky